Ines iz Lisabona rabotaje tri měseca v Zagrebu kako stažistka v turističeskoj firmě. V decembru jej kolegynja Petra skazala: «Ty ne možeš jehati domov na Božič, ne viděv Advent v Zagrebu!»
V subotu večerom oni pošli v centr. Ines ne věrila svojim očam. Vse ulicy i trgi byli polni světil. Na glavnom trgu stojala velika jelka, i vsude byli male drěvjane domiki s lampicami. Pahlo cimetom, kuhanym vinom i pečenymi kobasicami.
Petra vzela Ines za ruku. «Najprvo fritule!» Fritule sut male slatke kuglice iz testa s rumom i limonom, posypane cukrom. Ines probovala i hotěla ješče. Potom oni pili kuhano vino, toplo i začinjeno s cimetom i gvozdikoju.
Na jednom trgu bylo klizalište. Ines nikogda ne klizala, v Lisabonu ne jest leda! Petra pomogala jej, ale Ines padala tri raza. Vsi se smějali, i Ines takože.
Na šetalištu igrala muzyka, i ljudi tancevali v kurtkah i šalah. Ines kupila suvenire za semju: medenjaky v formě srca, ručno pletene čarapy i malu drěvjanu igračku.
«V Portugaliji Božič jest toply i doždlivy», skazala Ines. «Ale ja nikogda ne viděla takovu magiju.» Petra se usměhnula: «Prijdi opet v januaru, togda budeš viděti pravy sněg!»