Maksym imaje devet lět i žive v Kyjevu, v velikom domu na 16. etažu. On nikogda ne viděl živu kravu, tolko v knigah i na ekranu. Lětom roditelji poslali jego na dva tydnja k dědu Vasylju i babě Mariji na fermu v Karpatah.
Prvy den byl šok. Na fermě ne bylo dobrogo interneta. Petuh krical v pet časov jutrom. I vsude pahlo kravami. Maksym plakal i hotěl domov.
Ale na drugy den děd vzel jego v staju. Tam byli dvě kravy, Zorka i Malina. Děd pokazal, kako doiti kravu. Maksym se bojal, ale potom on proboval. Mlěko bylo toplo! On pil jego s hlěbom i medom. «To jest lěpše od mlěka iz magazina!» on skazal.
Každy den Maksym imal svoje zadače: kormiti kury, sobirati jajca, davati vodu kozam. Maly kozel Borka vsegda hodil za nim kako pes. Popoldne Maksym kupal se v rěčkě s dětmi sosědov i lovil rybu s dědom.
Večerom baba pekla pirogi i razkazovala jemu stare legendy o Karpatah. Nebo bylo polno zvězd. Maksym nikogda ne viděl tako mnogo zvězd v Kyjevu.
Kogda roditelji prijehali za nim, on ne hotěl jehati. «Mogu li ja prijehati opet na Božič?» on pytal. Děd se smějal: «Zimoju ty budeš kormiti kravy v sněgu!» «Dobro!» skazal Maksym.