Prošlu nedělju Georgi iz Plovdiva běžal na avtobus. V jednoj rukě on držal kavu, v drugoj telefon. Na ulicě on se spotknul i telefon upal na asfalt. Georgi podnjal jego: ekran byl razbity i ves v trěščinah. Telefon ješče rabotal, ale bylo trudno čitati sporočenja.
Novy telefon byl za Georgija predrag. On iskal v internetu servis za popravku telefonov. Blizko jego raboty byl maly servis. Tam mlady mehanik skazal: «Novy ekran stoji 120 levov. Popravka trvaje jedin den.» Georgi ostavil telefon v servisu.
Cely den bez telefona byl čudny. Georgi ne mogl čitati novosti v avtobusu, ne mogl pisati prijateljam i ne znal, koliko jest časa. Na rabotě kolega se smějal: «Ty jesi kako čelověk iz prošlogo stolětja!»
Na drugy den Georgi vzel telefon. Ekran byl kako novy. Mehanik takože prodal jemu kryšku i zaščitno steklo za ekran. «Slědujuči raz telefon ne bude razbity», on skazal.
Sejčas Georgi nikogda ne nosi kavu i telefon v rukě vměstě.