Lětom semja Horvat iz Zagreba odpočivala tydenj v Makarskoj na morju. Oni najeli maly apartman s terasoju i vidom na more.
Prve tri dnja byli idealne. Sunce světilo od jutra do večera, more bylo toplo i čisto. Děti, Lana i Filip, cely den plavali i zbirali kamenčiki na plaži. Roditelji čitali knigi pod suncobranom. Večerom oni jeli rybu v malom restoranu v lukě.
V četvrtok vse se iznenada izměnilo. Okolo obeda prišli temne oblaky i podul silny věter, bura. More stalo divje i plaža byla zakryta. Potom padal silny dožd celu noć.
Děti byli smutne. «Čto my budemo dělati?» pytal Filip. Otec imal ideju: oni pojehali avtom v Split. Tam oni gledali staru Dioklecijanovu palaču i jeli sladoled pod arkadami, kde ne bylo dožda.
V subotu sunce opet prišlo, ale more bylo hladno, tolko 19 gradusov. Lana plavala vse ravno. Filip tolko stal v vodě do kolěn i krical: «Brrr!»
Domov oni vratili se zagorěli i srěćni. «Bura byla takože dobra avantura», skazala mama.